Panická ataka

12.04.2026

Panická ataka je ohraničená epizoda intenzivního strachu nebo úzkosti, která je doprovázena tělesnými i psychickými projevy (u někoho mohou převládat psychické, u někoho fyzické). Až 40% lidí zažije někdy v životě panickou ataku. Což neznamená, že trpí panickou poruchou (tou trpí asi 3%).  

Má rychlý nástup (v rámci sekund-minut), trvá desítky minut (obvykle cca 10-20 minut, max. 50). Může se zdát, že vznikla náhle, ale člověk si nemusí uvědomovat konkrétní spouštěč (např. zvonění telefonu). Může jí předcházet zvyšující se úzkost.

Jak se může projevovat?

  • pocit bušení srdce, zrychlený tep, bolesti nebo nepříjemné pocity na hrudníku,
  • obtížné dýchání, pocit dušení,
  • chvění nebo třes,
  • pocení, sucho v ústech,
  • nevolnost, "víření" v břiše,
  • pocit závratě, neklidu, točení hlavy,
  • točení hlavy, mdloba,
  • pocity, že objekty nejsou reálné (derealizace)
  • pocit, že je daný člověk mimo, "není zde skutečně" (depersonalizace),
  • strach ze ztráty kontroly, zešílení, ztráty vědomí, strach ze smrti,
  • návaly horka nebo chladu,
  • pocity znecitlivění nebo mravenčení (končetin).
NEPODCENIT! - Panická ataka může vypadat na první pohled podobně jako třeba infarkt. Pokud si nejsme jistí (např. se to u pacienta objeví najednou a zdánlivě bez příčiny), je vhodné zavolat 155.


I po odeznění je dobré vyhledat lékaře pro vyloučení možné somatické příčiny (vady cév, srdce, atd.) a případně navštívit psychologa/psychoterapeuta nebo i psychiatra.

Jak pomoct člověku, který prožívá panickou ataku?

  1. Navažte kontakt, představte se.
  2. První krok - bezpečnost. Zajistěte bezpečné a klidné prostředí. Vyzvěte pacienta ať zkusí zaujmout polohu, kdy se o něco opírá zády (nebo alespoň má kolem zad deku) a je oběma nohama na zemi.
  3. Vylučte somatickou příčinu. Příznaky panické ataky jsou podobné jako u akutního infarktu myokardu. Pokud se jedná o náhle vzniklý, nový stav, bez známé příčiny, volejte 155.
  4. Mluvte klidně a srozumitelně. Předávejte informace něžně, ale pravdivě. Ať se jedná o dítě či o vrstevníka, vždy k nim přistupujte partnersky - společně dáváte dohromady postup, co dál. Neslibujte, co nemůžete splnit.
  5. Soustředit se na dýchání, dostat ho pod kontrolu. Toho můžeme dosáhnout dýcháním "na 4" (nádech 1, 2, 3, 4, výdech 1, 2, 3, 4), nebo nádech - zdržet dech - výdech - zadržet dech atd. Pacient může dýchat do pytlíku nebo do vlastních dlaní.
  6. Pokud se pacient točí v kruhu katastrofického myšlení, pomozte ho přivést myšlenkami jinam - zaměřit na konkrétní předmět, zaměřit se na to, co vnímá teď (co vidí? slyší? cítí?), navrhnout mentální cvičení (od 100 odečítat 8, vyjmenovat zvířata, která začínají na konkrétní hlásku)... Pokud se to v dané situaci hodí, můžeme vypíchnout pozitiva a úspěchy (jakkoli velké - vstát z postele je samo o sobě velký úspěch).
  7. Předejte ho do péče blízkých osob nebo dalších odborníků (kontakty na vybrané tísňové linky zde).
NEZLEHČOVAT - I přes vyloučení somatické příčiny nebudeme daný stav zlehčovat, problémy bereme tak vážně, jak je pacient popisuje.

I po uklidnění mohou být přítomny některé příznaky (brnění, pocit tlaku v hlavě...) - měly by samy do pár minut odeznít. Vhodné je využít svalové relaxace k uvolnění - vybrat si pohodlnou polohu (ideálně sed na křesle nebo v leže na zádech) a postupně od nohou nahoru (chodidla, nohy, zadek, břicho, záda, hruď, ramena, ruce, krk, obličej, krátce napnout svaly (cca na 5s) a uvolnit (přibližně 10-15s).

A pokud si nejsme jistí, můžeme využít některou z linek psychické první pomoci, o kterých jsme psali v předchozím příspěvku. 


Share